Není chat, kde by se tato základní otázka neřešila. Osobní vztahy, osobní vazby a nebo vzájemná zášť. Admini a správci místností se s tím setkávají často. Konec konců vztahy jsou vždy založeny na vzájemné důvěře a sympatiích - a to i ty virtuální. Takže i zde se víceméně rozhoduje dle sympatií/antipatií (tedy kromě vždy spravedlivého Azazela). Nebudeme si nalhávat, že to tak není a dělat si iluze o nějaké objektivitě. Bylo zde volání po dalším room adminovi s důrazem na to, aby byl hlavně OBJEKTIVNÍ. Jenže co se zdá objektivní jednomu, může přijít druhému nespravedlivé. Já sama mnohdy poukazovala na nespravedlivé kroky a zároveň jsem schytávala také důsledky svých rozhodnutí. Moje rozhodnutí nebyla vždy správná, jelikož nikdo nedělá POUZE SPRÁVNÁ rozhodnutí. Dělala jsem je však podle svého svědomí. Stejně jako náš aktuální RA JiH. Taky on se rozhoduje podle toho, co mu přijde správné a co mu připadá správné pro fungování chatu celkově. Zároveň ale, buďme soudní, má i k jistým lidem sympatie větší a k jistým menší. Můžeme se kvůli tomu třeba vztekat (jako já), ale to nám asi nepomůže. Můžeme jít na jiný chat, ale tam to bude to stejné. Pokud se nerozhoduje striktně podle pravidel bez vyjímek - jako soudci podle zákonů, pak je vždy prostor ke spekulacím. Ono i výklady zákonů dávají prostor ke spekulacím a dle aktuální potřeby se vydávají judikáty. Zde jsou ovšem nepsané a navíc platí jak pro koho, což vede ke zmatku a někdy k frustraci.
Nemá smysl, snažit se na tomto cokoli změnit, lze se jen přizpůsobit aktuálním podmínkám. Je to totiž menší zlo i pro chat celkově, menší zlo než vyvolávat spory. Pro mě byl chat vždycky prostor pro poznávání nových lidí. Virtuální prostor nám dává spoustu možností, jak se seznámit se zajímavými lidmi, které bychom jinak v životě nepotkali, jelikož jsou vzdáleni našemu okolí nebo okruhu našich činností. Sociální sítě jsou pro toto výborným nástrojem. Bohužel jsou výborným nástrojem i pro různé prudiče, psychopaty a divné existence, které se nemají jak jinak prezentovat, protože nikoho v reálném světě nezajímají. To je stinná stránka věci. Pokud se ale člověk prokouše tímto marastem a místnost (chat) má nějaké zdravé jádro, kde jsou fajn lidi na pokec i něco víc, pak může být jednou z forem vytváření třeba i přátelství. Může vzniknout zajímavá a různorodá komunita, neuniformní, kde se mohou setkávat lidé různých názorů, zájmů, vědomostí, oborů a vyznání na jednom místě. Právě toto mi vždy, na rozdíl od čistě zájmových skupin, připadalo na chatech přitažlivé.
Myslím, že toto bylo cílem i franciho, potažmo JiHa (ačkoli po adminské funkci nikterak neprahnul), ale naše názory na prostředky, jak toho dosáhnout, se vždy značně lišily. Někdo se mě nedávno ptal, proč osoba jako jsem já, hádavá a nepohodlná, nebyla už dávno nějak odstraněna. Myslím, že zrovna konkrétně tohle nemá se sympatiemi (nedejbože s tím, že bych něco měla mít s adminem), nic společného. Jinými slovy proč mě JiH tehdy nesejmul, když jsem se do něj tak ostře pustila. No je to ze stejného důvodu, ze kterého nesejmul i jiné uživatele a to i muže, ačkoli často mu jsou často vyčítány přílišné sympatie k ženám. Sama jsem mu stále vnucovala tvrdší přístup, vyčítala flegmatismus a nejsem sama kdo tak činí, tak ho holt asi uplatnil nakonec i na mě. Mnohým se to asi nezdá jako objektivní rozhodnutí, ale s naším osobním vztahem nemělo nic společného. Kdyby totiž mělo, pak by se nedaly vysvětlit události, kdy na mě byl naopak daleko přísnější než na jiné právě proto, aby nebyly řeči. No těm se stejně nikdo nevyhneme.
Jak jsem mu nedávno říkala, tyhle spekulace zde budou vždy a jako SS jim čelím taky, jelikož ke stálým návštěvníkům jsem benevolentnější než je druhým po chuti a často pak musím svoje (ne)kroky obhajovat. Je to celkem logický důsledek nějaké "pravomoci" a je jedno jaké, zda je to "jen chat". Také mám některé lidi ráda a jiné méně, jako každý jiný člověk na této planetě (ano, dokonce i Azazel) a to se prostě promítne.
Já to nemám důvod zastírat a na něco si hrát. Jak jsem řekla výše, na základě mých očekávání od chatu jako takového si ani na nic hrát nemohu, protože potom by pro mě chatování nemělo žádný význam. Obecně se o virtuálním světě traduje to, že si lidé mohou hrát na koho chtějí a nejsou sami sebou. Z mých 13-ti letých zkušeností mohu říct, že spíš opak je pravdou. Že často musíme hrát nějaké role v zaměstnání, v rodině nebo v blízkém okolí obecně, ale na sociálních sítích jsou lidé často daleko více právě sami sebou tak, jak to ve skutečnosti cítí. Což je další věc, která je pro mne na chatech zajímavá.